Včelařská konference

V loni na výstavě v Praze jsem se bavil s jedním vystavovatelem a výrobcem
úlů a zároveň chovatelem o kvalitě spojování nástavků. Na dotaz jak vidí
jako chovatel rozdíly v provedení spojů : cinkování, (cimbuří), vruty, a
hřebíky. Jeho odpověď mne ani moc nepřekvapila. Řekl mi . Z chovatelského
hlediska je to jedno, mám doma úly ve všech třech provedeních a po několika
letech v tom není žádný rozdíl. Ale úly sbíjené jen hřebíky byly pro
nedůvěru včelařů neprodejné.
Podle mých zkušeností kdy se v naší rodině včelaří již nejméně od roku
1895 a viděl jsem u nich různé provedení spojů na jejich fyzickou životnost
to nemělo žádný vliv. K jejich vyřazování z provozu vedlo jejich 1) morální
zastarání nebo, 2) napadení dřevokazným hmyzem, 3) dřevokazné houby. Takže
když to shrnu, tak zbývá si položit jen otázku. PROČ SI KOMPLIKOVAT ŽIVOT.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2003 10:49 PM
Subject: cimbuří


> Dostal jsem e-mail s sukázkou nabídky fy Pilana na kolíbavé pouzdro. Na
> stránce www.sweb.cz/jjvcela jsem uvedl výkres mnou používaného kolíbavého
> pouzdra jednbodušší konstrukce.
> Co včelař to truhlář, zdraví Vás Honza
>

Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice a přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností. Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
Vše v dobrém Honza

Newřkl bych že hřebíky na volném prostranství neudrží sspoje . Když uvážíte
že při prvním spoji začnou rezivět a tak se pevně zakotví ve dřevě musí
držet dobře. za nejméně spolehlivé právě považuji klížené spoje na
polodrážku to nemohou klihy prostě vydržet. A když tak mluvíme o zlevnění a
pracnosti našeho včelaření tak sbíjení hřebíky ja nejrychlejší a
nejlevnější. Potom mně už tolik nemrzí když takový úl třeba při úplavici
prostě spálím a stluču za odpoledne nový. desinfekce by zabrala stejné
mnošství času. Mnohem s lehčím srdcem budu přecházet na jiné úly a nebudu
přemýšlet jak ten starý ještě opravit

Pepan

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2003 9:42 PM
Subject: Re: cimbuří


> Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím
> kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po
> nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice
a
> přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem
> jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností.
> Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak
> známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze
> cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
> To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
> Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto
> jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
> Vše v dobrém Honza
>

Mohu jen potvrdit, že nástavky mají snahu se deformovat vlivem vlhkosti,
nejvíce právě v rozích (včelstva jsou umístěna také včelnicově). Příklad -
teď po zimě u jednoho jednostěnného nástavku (nejvíce postiženého) je vrchní
část v rohu vychýlena ven asi o 1 cm přes půdorys nástavku, v rohu je
spojený drážkou (lepený) + přibit hřebíky. Hřebík sice nepovolil, ale to
volné nad ním asi 2-3 cm k okraji, stejně tak i dole, je vychýleno -
vykrouceno ven. Spojení na cink je nejspolehlivější. Je dobré zhora a
odspodu cink ještě zajistit asi 5 cm hřebíkem.
Spojení nástavku (mám na mysli jednostěnné) svislou polodrážkou v rozích se
dá také použít, jen nemá být větší než 6-7 mm do hloubky i do šířky - platí
pro sílu stěn 25 mm. Kdyby drážka byla větší, stěna v rozích vlivem
deformací dřeva snadno praská - vyštipuje se dřevo od drážky směrem ven. Při
spojování stěn nástavků je potřeba je slepit - výborný je Duvilax na dřevo
(disperzní lepidlo, vodou ředitelné), a v případě spojení polodrážkou jistit
hřebíky, ještě lépe vruty.
K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2003 9:42 PM
Subject: Re: cimbuří


> Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím
> kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po
> nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice
a
> přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem
> jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností.
> Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak
> známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze
> cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
> To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
> Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto
> jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
> Vše v dobrém Honza

Ahoj,

já si myslím, že spojení na "cimbuří" je určitě lepší než na tupo nebo
polodrážku. Otázka jiná je výroba... Zatím mám nástavky vyrobené spojením na
tupo, sešroubované vruty. Chtěl bych ale do další zimy upravit cirkulárku
podle návodu Jana Jindry tak, jak to popisuje na svých stránkách a dělat
nástavky pořádně.

Včera jsem byl v obchodě, kde prodávají spojovací materiál. Byl jsem
překvapen co existuje druhů hřebíků. Tak mě napadlo, jaký by byl rozdíl mezi
spojem s vrutem a "kroucenými" hřebíky- takové jako se používají do palet -
spoj nejde rozebrat...

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Přátele! Mám takový pocit, že se tu pletou dohromady dvě věci.
Ctěl bych se proto ujistit, že myslíte to stejné jako já:
Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů na
spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře představit,
jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
řez.
Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním ozubem,
čili zkosením vnitřní stěny ozubu.

Nepletou se tady dva způsoby spojování dohromady?
Je tu nějaký truhlář, aby mi to vysvětlil co je co, pokud se mýlím?

Ikdyž bych rád našel způsob, jak strojově vyrobit právě ty cinky!

Osobně vidím přesnější hladší obrobení stěny ať ozubu, nebo cinku frézou.
Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.
(Já osobně plánuji k tomuto učelu koupit Narexku ... mají dva typy podle
výkonu, je podle mých informací odolnější výkonnější ale i dražší 5-6
tis.Kč)
Mám stůl pro upínání ruční kotoučové pily (dá se v ní pak řezat jako ve
stolní pile)
Do toho stolu (výrobce je Folkraft ale asi by se todalo vyrobit i amatérsky)
se dá upnout i horní fréza a pak se dá použít stejný postup, jak je tady
popisován pro kmitavou pilu. Myslím použít vodící lištu. Ten stůl má z boku
i vodící pravítko pro vedení prkna podél pily (nebo jiné mašinky) v pravém
nebo jiném úhlu, takže i ten ozub pak bude mít i uvnitř pravý úhel. Ikdyž
při správném zařezání prvního ozubu by to měla v kolmím směru udržet i
vodící lišta.
Určitě bude mít takový ozub hladší stěnu, umožní menší vůli mezi zuby tím
pádem to bude pevnější a déle takové spojení vydrží.

Ještě jeden způsob jsem viděl v jedné knize pro domácí kutily, kde jsou
ozuby vyráběny opět pomocí horní frézy. Přípravky tam vypadaly velice
profesionálně. K fréze určité síly byla kulisa s vodícími zuby. Na fréze byl
navléknut přípravek, který zapadal do vodízích zubů a vymazoval vedení pro
vyfrézování zubu. Pojezdem přípravku frézy v jednom vodícím zubu kulisy se
vyfrézoval jeden zub a převedením frézy do dalšího vodídího zubu další zub.
Výměnou frézovacího nástroje za kuželový se dala vyfrézovat jedna strana
cinku. Ovšem nepochopil jsem, jak se vyrobí ten protikus, když to má mít
zkosení z jednoho boku desky do druhého. Stejným postupem zboku by mělo dno
zubu cinku kulatý profil a to by jaksi do sebe nešlo. Jak tohle dělají
nevím.
Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím jsem na ně nenarazil
ve fyzické podobě.
Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec dováží, kdo to
prodává a za kolik. Díky!

Ovšem je to zase jen amatérské řešení. Profesionálně se asi ozuby vyrábějí
jinak.


S přáním hezkého dne
Arnošt

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří


Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

>Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím >jsem na ně nenarazil
>ve fyzické podobě.
>Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec >dováží, kdo to
>prodává a za kolik. Díky!

Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)
Ne že bych jim chtěl dělat neplacenou reklamu, ale na jejich stránkách
v nabídce "Katalog/zpracování dřeva/speciální přípravky/cinkovací přípravek/PowerCINK400"
je uveden též postup výroby takového spoje a to včetně
ilustračních fotografií.
Je mi jasné, že takto vyrobený spoj bude díky své přesnosti
a díky zkoseným hranám pevnější, než klasické "cimbuří" vyrobené
na cirkulárce, ale porovnám-li cenu a produktivitu obou řešení,
zdá se mi použití "cimbuří" pro výrobu nástavků vhodnější.
Svůj názor samozřejmě nikomu nevnucuji, je na každého rozhodnutí,
zda bude nástavky vyrábět spojením natupo, na drážku, s cimbuřím či cinkovým spojem.


M. Valenta

Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Není lepší si koupit hotové nástavky od truhláře- včelaře , zvážit cenu
vlastní práce peníze si vydělat jinou prací, každý jistě si nejaký zdroj
dovede najít a také tlačit na cenu aby byla co nejnižší, vše by mělo
opravdu vést k velkým sériovým výrobám za nízkou cenu a vysoce kvalitní,
ale to musíme chtít asi všichni a ne to stále fušovat doma na koleně.
A každý stolař ještě není dobrý a neumí řemeslo !!!! tak hledat a vidět
kvalitu a za dostupnou cenu!!!
zdraví Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
Sent: Friday, April 04, 2003 7:56 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: cimbuří


Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Ahoj,

pokud se nepletu, je cimbuří myšleno jako spojení na prstový ozub (pravoúhlé
řezy), to kde se používají šikmé řezy se jmenuje spojení pomocí ozubů a
rybin (zdoj: Udělej si sám, Knižní klub 1995).

jose

| | Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů
na
| spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
| Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře
představit,
| jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
| řez.
| Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
| minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním
ozubem,
| čili zkosením vnitřní stěny ozubu.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Jen doplnění:
Herkules není vodostálý, tedy po zatvrdnutí a působení i jen vysoké vzdušné
vlhkosti zase měkne. Tedy pokud někdo chce lepit nástavky, nepoužívejte
Herkules, ale raději třeba Duvilax na dřevo, ten je vodostálý, dobře se s
ním pracuje. (Herkules je dobrý nalepení opalitových značek na matky.)
Dříve jsem na lepení nástavků používal epoxidové lepidlo Epoxy 1200. Ale to
je velmi drahé a má tu nevýhodu, že po namíchání s tvrdidlem se musí do asi
30 minut spotřebovat, potom už tuhne. Hodí se ale třeba na opravu (zalití)
různých nerovností a děr ve dřevu, dá se po zatvrdnutí snadno i přihoblovat,
přibrousit.
K. Čermák

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří

> Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je
>z odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
> herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
> odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
> strana dřeva.

Mám naléhavou prosbu,

nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???

dik Martin

Prechazel jsem z 39x24 na 37x30 a resil stejny problem. Po repce jsem
vymenil kompletne mednik za novy s novou mirou. Plodistni ramky jsem
bral jeden po druhem a zkracoval je z 39 na 37 cm a vkladal do noveho
nastavku. V prubehu roku jsem pak presouval pozkracovane ramky do
medniku, nechaval vybehnout plod a nahrazoval novymi ramky. Pokud
byly ramky zanesene medem, vyckal jsem do medobrani. Metoda je to
pracna a pouzitelna jen pro hracicky, kteri si rozmazluji sve vcely.
Dnes uz mam malo casu a tak bych vcely radeji po repce (pokud to
specha) nebo na podzim (pred krmenim) smetl na mezisteny do novych
ulu.

Kuba

Dne 4. duben 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Mám naléhavou prosbu,
>
> nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
> Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
> s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
> Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
> období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???
>
> dik Martin
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Pouze pěnivá Plzeň přináší pravé potěšení Kam na Plzeň?
http://www.pilsner-urquell.cz?poteseni

Podívej se na http://www.n-vcelari.cz/, praktická ukázka z 31.3.03.
Tonda

Mám malou osobní zkušenost s přechodem na jinou míru. Včelařím na r.m.37x30 cm a používám nástavkové úly vlastní výroby. Loni na jaře jsem přivezl na včelnici několik včelstev na r.m. 39 x 24 cm. Nechci včelařit na dvou mírách. Pro převod včelstev jsem použil staré klasické Čechoslováky vyráběné dříve Bednářským družstvem Brno. Plodiště je přístupné horem i zadem. Včelstva jsem přeložil na rámcích 39 x 24 do plodiště čechoslováku na studenou stavbu. Ze dvířek plodiště jsem vyjmul uteplivku a okénko posunul dozadu. Když včelstvo zesílilo nasadil jsem medník již s plásty 37 x 30. Nevkládal jsem mateří mřížku. Včelstva přirozeně přešla na novou míru. Tato metoda je použitelná pouze omezeně. Pro přechod ve větším měřítku bych volil tzv. "norské zimování"